Musím říci, že rád cestuji. Rád objevuji neznámé kraje, rád svištím autem od města k městu. Mám rád silničky v naší pěkné přírodě, proto se každým rokem těším na pracovní bambiriádní jízdu. Rok co rok spousta kilometrů, hodně bambiriádních míst. A není to jen o městech, kde již z dálky je vidět shon, rodinky míří na Bambiriádu, je slyšet hlas pódia. Je to i o plakátech osamělých v zapadlé vísce na Chrudimsku. Je to o staré babičce, co na okraji Šumperku poradila cestu a věděla, že je bambiriádní čas. Letos to uběhlo zase rychleji. Je pátek ráno a já s dcerkou nasedáme a těšíme se na stovky kilometrů.
Jihlava. Znám vodní ráj, zoopark, podzemí. Kousek odtud jsme měli tábor. Takže situace je ulehčena, k ZOO trefím. Bohužel jsem skončil u druhého vchodu. Nicméně do slavnostního zahájení zbývalo 20 minut, a tak jsem to stihl. Na pódiu představitelé města a kupodivu neprší. Vysvitlo slunce a mělo na co koukat – Bambiriáda u ZOO má své výhody. Třeba tu, že školní třída může výhodně spojit vycházku na lemury a zastavení u hasičů. Ano, SDH (Sdružení dobrovolných hasičů) na Bambiriádě mělo velký prostor. Hadice, ukázky, technika. O kousek dál další sdružení. Musím přiznat, že jsem Bambiriádu v Jihlavě očekával ještě větší, ale na první ročník to bylo pěkné. K dalšímu růstu jsme popřáli mnoho sil a už ujížděli do Chrudimi.
Chrudim. Město jsem před lety prošel, povlávaje za rychlým Romanem Málkem, který mě protáhl z jednoho konce na druhý. Pětiletá Bambiriáda zde má již své jisté standardy, jako je zvládnutá propagace, média, jisté logické rozložení v příjemném parku. Nechybí vodácká část i opět jiné podium. Své místo zde mají i komerční subjekty, které Bambiriádě přispívají, pomáhají nebo obohacují program. Pěkně macatá Bambiriáda v Chrudimi má už něco za sebou a myslím, že je pevně zakořeněna v místě i v lidech.
Blízko je do Hradce Králové. Letos si nechávám více času na jednotlivá města – žádná honička. A tak je dost času na diskuse, zavrtávání se hlouběji pod bambiriádní povrch. Trochu problematický Hradec se letos, myslím, pěkně „chytil“. Posunuli tam pódium z amfiteátru, což je určitě plus: akce působí kompaktněji. Zajímavé zastavení u „domečků“ (domy dětí a mládeže, pozn. red.) i sdružení. Snad nejaktivnější program nám však v době naší návštěvy nabídla expozice ZOO. Určitě se tam vydáme při příští návštěvě východočeské metropole. Výhodné vstupné však platí jen v době Bambiriády – což je další z výhod, které čekají i v regionech na bambiriádního návštěvníka. Ovšem i u prezentací sdružení se dalo objevit hodně zajímavého – jako třeba oblíbené lanové aktivity.
Sobotní ráno nás zastihlo v Jaroměři. Celý park naplněn aktivitami, hodně lidí, zajímavý program na pódiu. Psí spřežení, indiánská týpí s programem u junáků, celý klasický opravdu dobrý tábor u pionýrů, deskové hry… Pěkně využité místo, výborná produkce. Snad až na ultra nízké podium. Před organizátory prvního ročníku smekám. A jsem příjemně naladěn. Poslední zastávka – vlastně stanice: Nymburk. V parku pod hradbami jsme strávili příjemné odpoledne. Vše fungovalo; množství sdružení, výborné pódium a bezvadný moderátor. Program pro nevidomé návštěvníky akce – u každé expozice byla připravena hra nebo program pro nevidomé. Své místo zde mají opět vodáci. Bambiriáda je úžasně fotogenická, protože kulisu tvoří pás hradeb. Rozumně pojaté občerstvení, zázemí pro hosty, krásné prostředí… Výborně zvládnutá organizace u pořadatelů prvního ročníku a nejlepší bambiriádní atmosféra. Neprší a není zima. V Praze se přiblížil večer pro pořadatele a při vzpomínce na dvoudenní cestování jsem spokojen: Bambiriáda žije a má dobré lidi s nápady. Navíc na jednotlivých místech je krásně vidět naplňování bambiriádních myšlenek. Třeba té o spolupráci sdružení, vzájemném poznání a společné práci.
Tak pokud budete za rok mít alespoň jeden den volný, neváhejte a vydejte se do měst, kde žije Bambiriáda načerpat trochu té pozitivní enegie a atmosféry.
Foto: Pavel Hofrichter
