Tábor není blázinec

Než jsme při putování s kontrolou z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dorazili k základně T. O. Střelka v Myslívi, byla jsem zvědavá, zda bude mít tenhle tábor čím překvapit. Za sebou jsme měli návštěvu tábořišť větších i menších nejrůzněji zaměřených. Tentokrát nás čekal tábor nikoli v údolí potoka či v hloubi lesa, ale na samém okraji obce. Nejspíš vás napadne podobná otázka jako mne: je to ještě vůbec tábor?

Věřte, že byť byla silnice na dohled, táborové kouzlo tu skutečně nechybělo. Snad proto, že provoz na zdejší komunikaci je minimální. Táborový život tu probíhá v mnohém podobně, jako byste byli v hloubi lesa: jídlo se vaří v táborové kuchyni, děti pomáhají s jeho přípravou, ale také s úklidem jídelny, mytím nádobí či zásobováním dřevem. Nechybí ani táborové hlídky. Pokud má však někdo raději latríny v lese než splachovací WC, pak by se mohl cítit ošizen. Též pravověrní táborníci žijící nejraději bez dostatku teplé vody a dostupnosti elektrického proudu by asi zcela šťastní nebyli. Jak k tomu komfortu loučka na kraji obce s necelou pětistovkou obyvatel přišla? Hlavní zázemí poskytuje hasičská zbrojnice - zdroj pitné vody z veřejného vodovodu, sprchy s teplou vodou (bojler), 4 WC. Dalším „sousedem“ je fotbalové hřiště. A tak není nouze ani o dostatečný prostor k hrám. Poblíž je i hřiště volejbalové a tenisové. Táborníci si užívají frisbee, softball, ping-pong, volejbal, lakros, petangue, kriket, tenis, badminton střelba z luku a vzduchovky i tetrbal.

O tom, že symbióza tábora a obce skutečně dobře funguje svědčí skutečnost, že Střelka míří na zdejší tábořiště pravidelně už od roku 1988. I tentokrát se jedná o vyvrcholení celoroční oddílové činnosti. Hlavní vedoucí tábora Jan Dvořák zvaný Sunar, podobně jako ostatní „dospěláci“, v oddíle vyrostl. Sám vzpomíná na webových stránkách Střelky, co ho jako žáka čtvrté třídy kdysi tolik okouzlilo. Byla to osobnost vedoucího i dobrodružství, které klukům nabídl: „Objevil se na podzim roku 1984 v naší třídě 4. A. Jmenoval se Marek, bylo mu tenkrát sedmnáct a přišel nám nabídnout členství v turistickém oddíle. Ukazoval nám tajné písmo, které se naučíme číst a psát, mluvil o výletech, stanování, táborových ohních a vůbec věcech, co na nás kluky tenkrát moc dobře zabraly…“

Usedáme v táborové jídelně, herně i společenské místnosti zároveň. K lákadlům, která kdysi okouzlila kluky, z kterých vyrostli současní vedoucí, přibývají další aktivity, které oslovují dnešní generaci táborníků. Zvlášť oblíbené místo mají stolní hry, např. Osadníci, Carcassonne. Necelé tři desítky dětí jsou rozdělené do družinek a soutěží v celotáborové hře s výmluvným názvem: Tábor není blázinec. A tak nechybí ranní vizity či večerní terapie. Do krásné přírody to není daleko. Samotná obec má nadmořskou výšku 583 metrů nad mořem. Výlety směřují do podhůří Šumavy a chráněné oblasti Plánický hřbet. Oblíbenou součástí tábora je také třídenní putování.

Ladislav Krištůfek z MŠMT si také v tomto táboře spokojeně odškrtává všechny kolonky v kontrolní zprávě: jídlo 5x denně, osvědčení hlavního vedoucího i zdravotníka je také v pořádku, nakládání s odpady je na jedničku… Však také tábor každoročně úspěšně prochází kontrolou hygieniků. Co se týče táborové ekonomiky, za úsporu považují možnost nákupu potravin ve větším. Díky zázemí v požární zbrojnici nemají problém s úschovou potravin v lednici. Mimo zápis ještě zjišťuji, jak jsou na tom vedoucí s uvolňováním. V případě „hlavase“ je to prý jednoduché – ve firmě je sám sobě pánem. Co zamešká během tábora, musí pak prostě dohonit po něm. Studenti někdy nedají dohromady čas na celý tábor, tak jezdí třeba aspoň na jeden ze dvou týdnů. Nicméně pomocných rukou např. pro budování a likvidaci tábora se (zatím) najde vždycky dostatek. A zdá se, že díky systematicky budovanému zázemí (klubovna, pravidelné výpravy, jarní i letní tábor), bude i do budoucna o život oddílu dobře postaráno.

Fotogalerii z tábora T.O. Střelka si můžete prohlédnout ZDE.

Na této adrese můžete navštívit stránky T.O. Střelka - www.volny.cz/tostrelka.