Lidový oděv a současnost - seminář o tradici krojů se konal v Blatničce

Ve výstavních prostorách Střediska školy lidové tvořivosti a řemesel se v pátek 5. února 2010 uskutečnil seminář LIDOVÝ ODĚV A SOUČASNOST. U příležitosti ukončení putovní výstavy „Česká republika – folklorní velmoc v srdci Evropy“ ho uspořádaly Folklorní sdružení České republiky a Tradice Slovácka, o. p. s – škola lidové tvořivosti a řemesel v Blatničce.
Účastníky semináře – čtyři desítky etnografů, vedoucích folklorních souborů, zástupců orgánů místních samospráv i výrobců – v malebném předhůří Bílých Karpat přivítala Jarmila Hrušková, starostka obce Blatnička. Ve svém krátkém vystoupení ocenila mj. skutečnost, že pozvání na seminář, zaměřený zejména na praktické otázky uchování tradice krojů, resp. jejich rekonstrukce, užívání i výroby, přijali rovněž představitelé odborných institucí – Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici, Moravského zemského muzea v Brně, Masarykova muzea v Hodoníně, resp. Folklorního sdružení ČR, které je nezastupitelnou „institucí“ při udržování a rozvíjení lidových tradic v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.

V tematicky bohatě strukturované diskusi se o své zkušenosti s udržováním původních krojů i jejich využíváním folklorními soubory podělili zástupci obcí i souborů z Vrbky, Louky, Milotic, Hradiště, Velké Bystřice, Kostelce, Strážnice a další. Byť každý z diskutujících se věnoval především různým specifickým problémům místa svého působení, jejich vystoupením byla řada momentů společných – lidé spjati s folklorem mají značné problémy se zajišťováním materiálu na šití nových krojů, nemluvě o jeho nízké kvalitě, resp. se získáváním finančních prostředků, kterých se zvláště v dnešní době krize příliš nedostává.

K problematice krojů a jejich autentičnosti – z hlediska doby i místa vzniku, resp. jejich praktického určení a využívání v prostředí folklorních souborů – zaujal jednoznačné stanovisko Jan Krist, ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Podle jeho slov kroj nelze zaměňovat za scénický kostým a soubory by to měly respektovat! Na druhé straně nastínil problémy, které ústav má při získávání původních artefaktů lidové kultury. Různé dobové materiály či unikátní sbírky získávají dnes soukromníci, kteří mohou majitelům unikátních historických „exponátů“ nabídnout podstatně vyšší finanční částky než NULK.

Pozornost přítomných vzbudilo rovněž vystoupení Zdeňka Pšenici, předsedy FoS ČR. Na příběhu putovní výstavy „Česká republika – folklorní velmoc v srdci Evropy“ mj. dokumentoval obrovský potenciál lidové kultury, který jsme zdědili po našich předcích a který se díky nadšení a zápalu prostých lidí daří uchováva a rozvíjet i v době, která má za své zcela jiné kulturní dominanty než tradiční folklor v jeho krojových, hudebních a tanečních podobách.

O otázkách spojených s výrobou krojů hovořila Jana Smutná, ředitelka Střediska školy lidové tvořivosti a řemesel v Blatničce. Potvrdila mj., že na trhu je naprostý nedostatek sukna a to, které je k dispozici, není kvalitní, dostatečn vyválené, navíc ho nemá kdo vyrábět. Problémy josu i s dalšími materiály, jako jsou zdobné prvky, konkrétně sutašky, tresy, krajky, apod.

Na závěr semináře vystoupila Hana Příleská, předsedkyně Tradic Slovácka, o. p. s. Ocenila, že záměr semináře se podařilo naplnit – u jednoho stolu se sešli folkloristé, odborníci a výrobci. Podle jejich slov je to výborný začátek na cestě k renesanci tradičních krojů, a to především jako prostředku k tomu, že lidé si lépe uvědomí hodnoty tradic, které je spojují se životem v daném regionu.