Zanedlouho začnou letní prázdniny - a s nimi i éra dětských táborů. (Foto archiv sdružení Pionýr)Prázdniny a spolu s nimi dětské tábory začnou už co nevidět. Ačkoliv kapacita většiny z nich je již delší dobu naplněna, v řadě dalších se stále ještě pár volných míst najde. Rodičů, kteří z různých důvodů nechávají rozhodnutí ohledně letního tábora až na poslední chvíli, přitom znatelně přibývá. Zkušení pořadatelé ze zavedených dětských a mládežnických organizací tímto dovolenkovým trendem „last minute“ ale nejsou právě nadšeni. Upozorňují totiž na to, že výběr tábora nemá být okamžitou, nahodilou volbou, ale pokud možno logickým vyústěním celoroční spolkové činnosti, která dítě baví, a proto se také na letní tábor těší.

    Josef Hordina: Pokud jde o letošní tábory, stále ještě je na Borovici.cz z čeho vybírat. (Foto Jiří Majer)„Tábory nám stále ještě přibývají, každý den se na serveru objeví dva, tři, čtyři nové. Stále ještě je v nich místo a určitě je z čeho si vybrat,“ potvrdil 10. června 2010 na setkání s novináři Josef Hordina z internetového informačního serveru Borovice.cz. Server již dvanáctým rokem slouží pracovníkům s dětmi a mládeží – učitelům, občanským sdružením, vedoucím dětských oddílů a dalším provozovatelům volnočasových aktivit pro mládež. Na server Borovice mohou údaje o svých táborech vkládat sami jejich organizátoři. „V současné době nabídka opravdu vrcholí, je tam něco přes devět set táborů nejrůznějšího žánrového zaměření,“ upřesnil Josef Hordina. Borovice podle něj nejen zprostředkovává veřejnosti informace o táborech, ale nabízí i servis vedoucím a funguje při ní také poradna pro rodiče. Moderátor tiskové konference Pavel Hofrichter doplnil, že na Borovici nyní probíhají soutěže pro dětské kolektivy a jejich vedoucí nebo učitele. Další soutěž chystá Borovice ve spolupráci s Královstvím železnic; probíhat má zřejmě po prázdninách.

    Když rodiče vybírají tábor na poslední chvíli, nemusejí mít při tom šťastnou ruku, říká koordinátor pionýrského projektu Opravdu dobrý tábor Jakub Kořínek. (Foto Jiří Majer)Na pomoc rodičům v hledání odpovědí na jejich otázky týkající se táborů přichází již šestým rokem rovněž sdružení Pionýr se svou informační kampaní Opravdu dobrý tábor. Její koordinátor Jakub Kořínek o smyslu kampaně říká: „Cílem je vlastně předávat rodičům rady, pomoci jim s výběrem, s rozhodováním. Důvodů je spousta. Tak jako u každých jiných služeb i u táborů jsou nabídky kvalitní i nekvalitní. A dost často se stává, že rodiče nevyberou šťastně, zvlášť, když třeba vybírají na poslední chvíli. Stává se i to, že nabídka neodpovídá úplně tomu, co se potom na táboře děje. Cílem našeho projektu je poradit, jak vybírat, na co si dát pozor, na co se vždycky ptát.“ V rámci Opravdu dobrého tábora funguje rovněž poradna pro rodiče i pro začínající pořadatele.

    Táborové foto CK TopinkaV ČR organizují letní tábory jak občanská sdružení, tak také komerční subjekty. Jedním z nich je CK Topinka, za niž na tiskové konferenci vystupoval Miroslav Topinka. Podle jeho názoru není právní forma provozovatele tím nejdůležitějším; klíčová je vždy sestava dobrých vedoucích, vhodný objekt, a atraktivní program, který děti zabaví. Miroslav Topinka: Mezi komerčními tábory a tábory neziskovek zase až takový rozdíl nevidím. Snad jen v tom, že my máme větší záběr, než mají sdružení. (Foto Jiří Majer)„My děláme tábory od úplné „klasiky“ – základem je tam nosná celotáborová hra, k tomu sport, koupání, diskotéka, táborák – až po specializované tábory typu tanečních hiphopových kempů, jazykových táborů, a to, co je dneska pro děti tahákem: tábory založené na airsoftu nebo paintballu,“ informoval Miroslav Topinka. Jeho cestovka pořádá tábory i v zahraničí, konkrétně v Chorvatsku, v Itálii a ve Španělsku. „Jediný rozdíl, který já bych viděl mezi občanským sdružením a námi je asi ten, že my máme záběr trošku širší. Sdružení mají většinou (jen) jeden směr a jeden typ táborů, které dělají,“ myslí si Miroslav Topinka.

    Aleš Sedláček: Tábory se nedělí na Českou radu dětí a mládeže (ČRDM) na tematickém setkání s novináři reprezentoval její předseda Aleš Sedláček. Připomněl, že ČRDM čítá na stovku členských sdružení představujících 200 000 individuálních členů. Zdůraznil přitom, že tábory pořádané sdruženími postavenými na obětavé práci zkušených dobrovolníků nejsou amatérštější než tábory vedené komerčními firmami. „Tábory se nedělí na profesionální a amatérské, které dělají dobrovolníci, ale podle toho, v jaké kvalitě a s jakými lidmi jsou prováděny,“ zdůraznil Aleš Sedláček. ČRDM se v posledních letech zaměřila mj. na bezpečnost při práci s mládeží – a to hned v několika ohledech. Například pro zvýšení kvalifikace vedoucích nedávno vydala publikaci Paragrafy vedoucího dětského kolektivu, zahrnující právní minimum.
    crdmDalší brožovaná publikační novinka nese název Hranice bezpečí. Metody v ní uvedené mají napomoci formou komunikačních her odhalit, zda je dítě nějakým způsobem zneužíváno nebo jsou poškozována jeho práva. Ze statistik podle Aleše Sedláčka přitom vyplývá, že k největšímu počtu takových případů dochází v rodinách, většinou neúplných, a pouze velice malé procento se odehraje v dětských sdruženích.
    Pro případ nepředvídatelné mimořádné situace odborníci v některých organizacích (Junák, Asociace TOM a další) vypracovali a svým vedoucím poskytují “krizové lístky“ se stručným, víceméně univerzálním návodem, jak správně a co nejefektivněji postupovat, pokud by snad nastala.

    Letní tábory rozšiřují jejich účastníkům obzory. Někdy i doslova. (Foto archiv sdružení Pionýr)K zajištění bezpečnosti přispívá také legislativa. Vytváří určité podmínky, a tím reguluje vlastní „rekreační aktivitu“ k níž se řadí i letní tábory. Pojem „zotavovací akce“, upravuje příslušná vyhláška ministerstva zdravotnictví, které by ji nyní rádo novelizovalo. Změny se nepochybně dotknou i členských sdružení ČRDM, kde se podle odhadu z minulých let účastní letních táboru kolem 120 000 lidí. Česká rada, hájící oprávněné zájmy svých členů – dětských a mládežnických spolků – návrhu novely vyhlášky „o hygienických požadavcích na zotavovacích akcích pro děti“ věnovala pozornost. ČRDM k ní získala podněty od skautů, pionýrů, woodcrafterů, tomíků, salesiánů a dalších lidí s dlouholetou praxí při práci s dětmi „v terénu“. Na jejich základě konstatuje, že novela text vyhlášky zjednodušuje, nelze však přehlížet problematické formulce určitých bodů. Na táboře (Foto archiv sdružení Pionýr)ČRDM má např. za to, že požadavek na (ubytovací) plochu o výměře 2,5 m2 na dítě může činit potíže při bydlení v chatkách s palandami – a navíc není ani jasné, zda se nevztahuje i na stany. Zkušení praktici nevidí rovněž důvod ke zpřísněnému požadavku jednoho záchodu na deset dětí, jemuž mohou těžko dostát třeba dávno zkolaudované objekty bezproblémově provozované řadou oddílů. Připomínek se sešlo více. Argument ministerstva zdravotnictví, že potřebuje „přísný předpis kvůli nepoctivým podnikatelům a zavedené dětské organizace nebude pronásledovat“ tu podle ČRDM neobstojí. Rada takové vysvětlení jako alibistické z principu odmítá. „Naším cílem (ale) není se vymezovat vůči hygienické vyhlášce – v některých sdruženích jdou třeba i nad její rámec – ale dostáváme se někdy do kolizních situací. Máme třeba nějaký dlouhodobě vybudovaný a odzkoušený systém, který generuje relativně nízké procento úrazů, a přesto jsme novelizacemi občas různě šněrováni – tak, že nám to prověřený systém nabourává. Proto se snažíme legislativní kroky připomínkovat,“ vysvětlil Aleš Sedláček.

    Pražský magistrát směruje podle Lubora Čuty svou podporu o prázdninách do pobytových i příměstských táborů a také do klubů určených pro neorganizované děti. (Foto Jiří Majer)K tématu táborů se za pražský magistrát vyslovil Lubor Čuta z jeho odboru školství, mládeže a tělovýchovy. Připomněl, že pražská radnice podporuje prázdninové volnočasové aktivity dětí od roku 1992 a postupem času podporu zakomponovala do svých strategických materiálů typu dlouhodobého záměru. Podpora má povahu grantů, o něž je možno žádat prostřednictvím každoročně vyhlašovaných dotačních nebo grantových programů. Určeny jsou jak pro NNO, tak pro střediska volného času, respektive domy dětí a mládeže. Lubor Čuta upřesnil, že magistrátní podpora má tři směry: míří k pobytovým táborům, příměstským táborům a klubům pro neorganizované děti. „Celkem bylo v letošním roce na tyto aktivity uvolněno zhruba 8,2 milionu korun,“ shrnul Lubor Čuta. Za loňský rok se podle jeho informací např. na 120 týdenní pobytech vystřídalo 8700 dětí.
    Letos mají prázdninové aktivity dětí v hlavním městě zahrnovat mj. i návštěvu již zmíněného Království železnic na pražském Smíchově. Jde o projekt výstavby největší modelové železnice nejen v ČR, ale i ve střední a východní Evropě. Cílem Království železnic je podle Josefa Miřáckého vybudovat pomyslnou mapu ČR v podobě modelové železnice; letos její tvůrci otevřeli Ústecký kraj, o prázdninách zřejmě přibude Karlovarský kraj. „My jsme pro příměstské tábory připravili dvě speciální akce. Tisková konference k táborům 2010 se konala v prostorách smíchovského Království železnic. Vlaky přece k prázdninám patří... (Foto Jiří Majer)První se jmenuje „Kino na kolejích“ a spočívá v tom, že za jednotné vstupné sto korun můžete navštívit Království železnic a vybraný film ve smíchovském multikinu Cine Star, což představuje program na takových pět až šest hodin. Druhou možností, kterou mohou příměstské tábory využít, je „Léto s vystřihovánkou“: Ke vstupence každý návštěvník dostane vystřihovací model letadla nebo starého poštovního vozu,“ popsal nabídku Josef Miřácký. V Království železnic bude navíc probíhat i celoprázdninová kreativní soutěž.

    Autor