QR kód této stránky ->

Bratrstvo Kočičí pracky svěsilo své vlajky ● video ● ADAM.cz

Autor: Slavomil Janov - Nashville | zařazeno: 25. 7. 2016 | přečteno 9612

Vlajková signalizace Bratrstva kočičí pracky (foto: Petr Molka)

V první letní den loňského roku byla v rámci projektu Akademie Jaroslava Foglara zahájena prázdninová poznávací hra Po stopách Bratrstva Kočičí pracky.

Úkolem hry bylo s pomocí tří indicií objevit ve vymezené oblasti městské části Praha 3 na Žižkově dům s instalovanou vlajkovou signalizací Bratrstva Kočičí pracky. Předlohou k důmyslnému signalizačnímu zařízení byl příběh o dobrodružství Písklouna a Tlouštíka v neznámé městské čtvrti z kresleného seriálu Jaroslava Foglara a Jana Fischera Rychlé šípy.

Hra byla k 21. červnu 2015 vyhlášena prostřednictvím partnerského webu Bohoušek. Poté, počátkem prázdnin, hru zpropagovala i další tři partnerská média – měsíčníky vycházející v Praze 1, Staroměstské, Malostranské a Novoměstské noviny.

Postupně, jak se informace o hře dostávaly na veřejnost, začaly na adresu organizátora přicházet desítky odpovědí s popisem místa, kde jsou vlajky Bratrstva Kočičí pracky (BKP) umístěny. Je třeba připomenout, že hra byla připravena k 75. výročí zrodu zmiňované literární party z díla Jaroslava Foglara, kterou autor do svého nejslavnějšího kresleného seriálu vetknul na jaře 1940 jako protipól k šlechetnému klubu Rychlé šípy. V této souvislosti je nutno zmínit podivnou skutečnost, že někteří jedinci kritizovali uspořádání hry jako „popularizaci negativních postav“ Foglarova díla. Je zřejmé, že tito „obhájci morálky“ postrádají znalost výchovného modelu, kdy proti sobě jsou postaveny dva morálně rozdílné fenomény, které mezi sebou soupeří, a zpravidla vítězstvím dobra nad zlem v závěru se ukazuje, oč nastavením tohoto modelu šlo. Pokud škarohlídi toto nechápou, je s podivem, že nekritizují i samotného Jaroslava Foglara, proč do svého díla včlenil i negativní chlapeckou partu…

Naštěstí se ukázalo, že naprostá většina účastníků hry její happeningový smysl pochopila – a spolu s odpovědí mnozí přidali i poděkování za nápad a organizaci prázdninové kratochvíle. Jedinou výjimkou bylo vyjádření osamoceného pátrače-podivína, který umístění vlajkové signalizace zpochybnil zmatečným výrokem, který se následně zařadil mezi kultovní recesní úsloví foglarovců na pravidelných setkáních (kolegiích) AJF – „Instrukce zcela pohltily hlásané…“.

Pro neutuchající zájem pátračů o hru byl původní termín ukončení (31. 8.) dvakrát posunut. Nakonec se tak po stopách BKP mohli zájemci vypravit až do konce listopadu 2015. Není proto divu, že organizátoři přijali celkem odpovědi 94 účastníků, kteří se do žižkovských uliček vypravili individuálně, ve dvojicích, kamarádských partách i v organizovaných skupinách (např. oddíly nebo školní družiny). Ani slavnostním adventním vyhodnocením hry v prostorách Informačního centra MČ Praha 3 však možnost objevit vlajkovou signalizaci BKP neskončila. Vlajky zůstaly vyvěšeny ještě více než půl roku na – dnes už to lze prozradit – zdi zadního traktu činžovního domu v Kubelíkově ulici 1150/48, v sousedství bývalého kostela, dnes koncertní a výstavní síně Atrium. Organizátoři pak signalizaci definitivně demontovali až 5. června 2016, v předvečer 109. výročí narození Jaroslava Foglara. Mezi tím ale došlo „ex post“ ještě několik desítek dalších odpovědí se sdělením, kde se vlajky BKP nacházejí: Celkem bylo zaznamenáno 184 účastníků hry!!! Fotoreportáž z demontáže vlajkové signalizace BKP si je možno prohlédnout ZDE.

Nyní však pozor!

Ačkoliv je už pátrací a poznávací hra Po stopách BKP minulostí, ve hře ještě zůstává možnost získání hlavního artefaktu vlajkové signalizace – nosné desky a všech čtyř signálních vlajek. Ačkoliv tkanina praporků už ztratila po roce, kdy byla vystavena přímému slunečnímu svitu, hodně z původní sytosti (nejvíce to snad odnesla okrová žluť vztyčené vlajky signálu „Nebezpečí!“), pro zanícené foglarovce může být klíčový díl signalizačního zařízení cenným sběratelským artiklem.

Tento artikl je možno získat jediným způsobem – splněním tří jednoduchých soutěžních úkolů, které je třeba zaslat na e-mailovou adresu oldskauting@email.cz:
1. Napište zmíněné úsloví „Instrukce zcela pohltily hlásané…“ morseovkou!<
2. Napište, jaké národnosti byl vynálezce této speciální znakové abecedy Samuel F. B. Morse!
3. Co znamená slovo „gnómóny“, které jako pomocný výraz pro písmeno G v morseovce použil také Jaroslav Foglar v knize Kronika Ztracené stopy!

Uzávěrka soutěže je 31. srpna 2016. Vylosovaný šťastlivec získá vlajkovou signalizaci jako výhru. Podmínkou ale je, aby si konstrukci odnesl sám – nelze ji totiž nijak posílat. Desku se čtveřicí vlajek však lze pohodlně nést pod paží, převážet v tramvaji apod.!

Těšíme se na záplavu zaslaných znaků Morseovy abecedy i projevenou znalost odpovědí soutěžních zadání!

Hezké léto!

Bratrstvo Kočičí pracky svěsilo své vlajky

#foglar #bkp #soutez

#foglar #JaroslavFoglar

Jaroslav Foglar - spisovatel, skaut, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový pedagog.

Narodil se 6. července 1907 v Praze 2 v Benátské ulici číslo 3 jako druhorozený syn Marii a Jindřichovi Foglarovým. Celá rodina se několikrát stěhovala v Praze, do Předlic u Ústí nad Labem a v roce 1911 krátce do Poděbrad, odkud se natrvalo vrací zpět do Prahy, ale už bez otce Jindřicha, který po nemoci zemřel.

Se skauty se malý Jaroslav setkal na přelomu let 1919/1920, při jedné akci se ale nachladil, a tak mu matka skautování zakázala. Jeho další setkání se skautingem bylo v 48. klubu oldskautů Jestřábi, kam chodil se svým starším bratrem Zdeňkem. V roce 1924 přijal nabídku vstoupit do 34. pražského oddílu Ohnivci a zde také získal přezdívku Jestřáb, protože "přišel od těch Jestřábů". Oddíl byl o rok později sloučen s 2. pražským oddílem - Pražskou Dvojkou. Ten později za Foglarova vedení, v době, kdy nebyla povolena skautská organizace, začal používat název Hoši od Bobří řeky. Jaroslav Foglar vedl oddíl až do roku 1987.

První výrazný literární počin Jaroslava Foglara je v roce 1934 Melantrichem vydaná kniha Přístav volá. V tomto nakladatelství také dává návrh na vydávání nového dětského časopisu Mladý hlasatel. Byl redaktorem takových úspěšných časopisů, jako již zmíněný Mladý hlasatel, Vpřed či Junák. Sepsal několik desítek knih, kreslených seriálů, povídek, příruček, her, návodů a rad. Mezi nejslavnější patří kreslený seriál Rychlé šípy, román Hoši od Bobří řeky a stínadelská trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Část této trilogie byla také v letech 1969 a 1993 zfilmována. Mezi významný úspěch Jaroslava Foglara je potřeba započítat i velmi zdařilé uvedení do života několika tísícovek čtenářských klubů.

Za života získal několik cenění - například skautský Řád stříbrného vlka, první cenu v soutěži o nejlepší knihu pro mládež v nakladatelství Melantrich, nejvyšší zlatý 12. stupeň Březového lístku, čestné občanství hlavního města Prahy a řadu dalších společenských, literárních a skautských ocenění.

Jaroslav Foglar zemřel 23. ledna 1999 v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let. Poslední rozloučení proběhlo symbolicky 2. 2. v obřadní síni v Strašnicích za účasti významných kulturních i skautských osobností, několika generací oddílu Pražská Dvojka a stovek jednotlivců nejrůznějšího věku - čtenářů, členů dětských klubů a oddílů všech generací. Jaroslav Foglar je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.