Akční plánování: Jak na to?

My ale známe cestu ven! V následujícím textu vám přehledně objasníme základní postupy MAP a vysvětlíme, proč je výhodné se jich držet. Potřebujete ještě další vysvětlení nebo doporučení? Napište nám na e-mail nebo zavolejte. Kontaktní údaje jsou uvedeny dole na poslední stránce srpnového newsletteru Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV).

Na úvod bychom chtěli připomenout, že vzdělávací systém ovlivňuje celá řada specifických faktorů, v jejichž důsledku se systém stává velmi komplexním. Snahy zlepšovat situaci v regionech se proto nezřídka tříští. Zpomaluje se cesta k výsledkům nebo se nedostavují očekávané úspěchy, protože doporučené postupy je možné použít jen v některých případech a pouze za určitých podmínek.

Místní akční plány rozvoje vzdělávání se zabývají takovými oblastmi, jako je včasná péče (tedy podpora dětí do tří let se speciálními potřebami), předškolní a základní vzdělávání i vzdělávání zájmové a neformální. Ve všech těchto oblastech si klade za cíl zlepšit podmínky přístupu ke vzdělávání a jeho kvalitu.

Nelehkého úkolu není možné dosáhnout bez kvalitní spolupráce založené na rovnosti a partnerství všech aktérů, kteří do oblasti vzdělávání vstupují. Především je důležitá komunikace zřizovatelů s vedením škol. Právě tímto způsobem může vzniknout dobrá a použitelná strategie – místní akční plán se všemi náležitostmi.

"Bylo by samozřejmě vhodné, aby se naše členské organizace, případně jejich pobočné spolky zapojily do plánování místních akčních plánů a staly se i žadateli o finančí podporu na rozvoj vzdělávání v regionech," podpořil myšlenku MAP předseda České rady dětí a mládeže (ČRDM) Aleš Sedláček. Konstatoval přitom, že dětské a mládežnické spolky mají v oblasti neformálního vzdělávání a mimoškolní výchovy své nezastupitelné místo, a neměly by proto být ani při rozhodování o důležitých otázkách v dané oblasti opomíjeny. ČRDM v současnosti zastřešuje stovku členských organizací, reprezentujících ve svém souhrnu na 200.000 lidí.

Následující schéma uvádí posloupnost akčního plánování.

• Oslovíme jednotlivé aktéry.
MAP se zpracovává v široké partnerské spolupráci zřizovatelů, škol, neformálních vzdělavatelů a institucí, které mají ke vzdělávání v daném místě nejblíže.
• Ustavíme řídicí výbor.
V něm zasednou lidé, kteří jednotlivé aktéry zastupují.
• Vypracujeme analytickou část plánu.
Zmapujeme současný stav vzdělávání včetně souvislosti s existujícími strategickými dokumenty jak na místní, tak na regionální, krajské i národní úrovni. Zpracujeme tzv. SWOT analýzu (vyhodnotíme silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení).
• Vybereme prioritní oblasti.
Na základě SWOT analýzy vytvoříme seznam prioritních oblastí, kterými se v plánu budeme dále zabývat. Více podrobností k tomuto tématu je uvedeno v dokumentu Postupy zpracování místních akčních plánů.
• Sestavíme pracovní skupiny.
Na základě výstupů ze SWOT analýzy a výběru prioritních oblastí ustavíme pracovní skupiny, ve kterých zasednou zástupci jednotlivých aktérů vzdělávacího systému.
• Vytvoříme strategii.
Strategie vznikne na základě pravidelných setkání pracovních skupin. Během nich se stanoví, co je třeba za spolupráce všech zúčastněných realizovat a jaké jsou priority regionu v oblasti vzdělávání. Výstupem je seznam potřebných, řešitelných, měřitelných a systémových aktivit, které v příslušném časovém horizontu provedeme.
• Zpracujeme akční plán.
V této fázi již víme, co chceme realizovat do roku 2020. Nyní potřebujeme určit, která z aktivit je realizovatelná v průběhu jednoho roku, a to se všemi náležitostmi, tedy s odpovědnostmi, potřebnými finančními zdroji a indikátory, které budou měřit dosažené cíle.
• Provedeme evaluaci.
Pokud nevíme, zda se nám podařilo naplnit vše, co jsme si naplánovali, nemůžeme se dále posouvat v žádné strategii. Je tedy třeba průběžně vyhodnocovat plánové indikátory jednotlivých strategických cílů.

Schéma přípravy akčního plánování připravili Dana Diváková a Lukáš Pfauser, NIDV