(Text je rozšířen o druhý odstavec…)

    „Věříme, že Poslanecká sněmovna podpoří ‚senátní‘ variantu Insolvenčního zákona,“ vzkazovaly organizace, které pracují s předluženými lidmi. Organizace, které jsou aktivní v problematice nadměrné zadluženosti českých občanů, vyzvaly v prosinci senátory, aby podpořili pozměňovací návrhy k novele Insolvenčního zákona, která vzešla z Poslanecké sněmovny. Ti jejich výzvy vyslyšeli a přijali pozměňovací návrhy, které podal senátor Marek Hilšer, čímž se návrh vrátil do Sněmovny.

    V úterý 22. ledna však Sněmovna odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi. Poslanci tak upřednostnili znění, podle něhož o oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Horní komora navrhovala tyto podmínky zrušit, a otevřít tak možnost osobního bankrotu i nejchudším lidem. Rovněž v jejím sněmovním znění by měl dosáhnout na oddlužení širší okruh lidí v dluhové pasti než nyní, padne totiž podmínka vstupu do oddlužení, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků. Předloha nyní poputuje k podpisu prezidentovi.

    Neziskové organizace před úterním hlasováním ve Sněmovně apelovaly na poslance, aby senátní verzi novely podpořili, a kromě pozitivního přínosu pro předlužené lidi vyzdvihovaly i výhody pro věřitele a soudy. Senátní verzi podpořila i Česká rada dětí a mládeže. „Přijde nám, že senátoři odvedli dobrou práci a že jejich návrh může přinést ovoce. Vycházíme i z konzultací s mladými lidmi, kteří sami, byť ne vždy svojí vinou, oddlužení řeší,“ řekl předseda ČRDM Aleš Sedláček.

    Pozměňovacími návrhy v Senátu byla odstraněna nejasná a vnitřně rozporná úprava minimálních podmínek oddlužení, a rovněž se upustilo od nutnosti minimální měsíční splátky pro vstup do oddlužení přes 2 000 Kč, která by znamenala bariéru zejména pro část seniorů s nízkým důchodem. Tyto pozměňovací návrhy však zároveň posílily kontrolní prvky při vstupu a během oddlužení – nově je specifikováno, jaké jednání dlužníka může být považováno za nepoctivý záměr (takové jednání znamená, že dlužníkovi bude zamítnut Návrh na povolení oddlužení, případně zrušeno již schválené oddlužení), a že dlužník musí po celou dobu oddlužení vynakládat veškeré úsilí, které je po něm možné spravedlivě požadovat, k uspokojení pohledávek svých věřitelů – v opačném případě mu bude oddlužení zrušeno hned, a nikoli až na konci pětiletého období splácení.

    „Tyto změny by měly vést k tomu, že do oddlužení bude moci vstoupit téměř každý předlužený člověk, pokud má poctivé úmysly. Po dobu oddlužení bude muset vynakládat ke splácení maximální úsilí, jaké je pro něj možné, s jistotou, že na konci bude oddlužen. Tato pravidla významně odlehčí i soudům, které nebudou muset po pětiletém období individuálně posuzovat, zda dlužník veškeré úsilí vynaložil, nebo nevynaložil, k čemuž by tak jako tak neměly dostatek podkladů,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

    „Senátem schválené nastavení pravidel lze považovat za výhodnější a spravedlivější i pro věřitelskou stranu – dosud jsme viděli, že uspokojení věřitelů je v oddlužení vyšší, než v exekucích. Navíc v oddlužení se věřitelé uspokojují poměrně, a nikoli v pořadí, v jakém podali návrhy na exekuci. Předpokládáme, že díky oddlužení se snáze dostanou ke svým penězům i ti, kdo vymáhají výživné – dluhy na výživném se totiž ani v oddlužení neodpouštějí. Z celospolečenského hlediska můžeme doufat, že se statisíce předlužených lidí postupně vrátí do běžného života, s důstojným příjmem a bez věčného strachu a stresu, který se dnes výrazně negativně ovlivňuje i jejich rodiny,“ vysvětluje Iva Kuchyňková, koordinátorka pro sociální oblast Charity ČR.

    „Velmi vítáme, že Senát zohlednil naši kritiku principu 1+1, tedy že každý dlužník by v oddlužení musel platit nejméně dvojnásobek odměny insolvenčního správce, tedy celkem 2 178 Kč. Tento princip by vstup do oddlužení znemožňoval části dlužníků s velmi nízkými příjmy, zejména pak některým seniorům. V poradně máme předlužené klienty, kteří by za těchto pravidel nemohli do oddlužení nikdy vstoupit, protože vhledem ke svému zdravotnímu stavu už nejsou schopni si k nízkému důchodu přivydělat. Opatření by se však dotklo i těch, kdo mají nižší příjem pouze dočasně, například z důvodu rodičovské dovolené. Pokud vstoupí do oddlužení hned, budou schopni uhradit věřitelům vysoké procento dluhů, pokud však budou muset několik let čekat, věřitelé se dočkají nižšího uspokojení, a zadlužení lidé budou zbytečně žít několik let ve strachu z exekuce,“ vysvětluje Pavla Aschermannová, vedoucí dluhové poradny Rubikon Centra.

    Bohumil Kartous z EDUinu, Informačního centra o vzdělávání, k tomu doplňuje: „Tíživá ekonomická a sociální situace rodin, které nesou břemeno exekuce, nutně dopadá i na děti. Významně ohrožuje jejich budoucnost nejen z hlediska vzdělávání. Rodiny zatížené exekucemi logicky nemohou podporovat děti ve snaze dosáhnout adekvátního vzdělání. Snazší oddlužení může zabránit mnoha případům nevinných obětí exekučního schématu.”

    Autoři