Otevřený dopis META, o.p.s. k novele inkluze

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) předložilo do meziresortního připomínkového řízení novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nařízení vlády č. 75/2005 Sb.

Novela vyhlášky zásadním způsobem mění možnosti podpory asistentem pedagoga. Nově vymezuje pouze úzký okruh dětí a žáků, kteří mají na tuto podporu nárok. Děti a žáci, kteří nerozumí vyučovacímu jazyku, do této skupiny již nebudou patřit.

META, o.p.s. se připojila ke stanovisku České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) k návrhům na změny a zároveň v otevřeném dopise upozorňuje ministra školství na negativní dopady navrhovaných změn na děti a žáky s neznalostí či nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.

„Mluvíme-li o inkluzi, tedy výuce, která vychází z potřeb všech žáků ve třídě a jejíž průběh umožňuje všem žákům se do výuky kvalitně a smysluplně zapojit, tak podpora asistentem pedagoga je pro učitele naprosto zásadní. Zejména pokud má ve třídě 28 až 30 žáků, několik s poruchami učení, další s různě náročnou rodinnou situací a vedle toho pak i žáka s neznalostí jazyka. Připravit se na takové hodiny bez asistenta pedagoga je pro učitele nadlidský výkon, který nemůže dlouhodobě podávat,“ říká Kristýna Titěrová, programová ředitelka META, o.p.s.

V otevřeném dopise upozorňujeme, že navrhované změny zásadním způsobem omezují nárok dětí a žáků z odlišného kulturního prostředí či jiných životních podmínek na podporu, kterou jim garantuje školský zákon (§ 16 ŠZ).

Kromě nároku na podporu asistentem pedagoga ztratí školy také možnost normovaného financování pedagogické intervence. V případě žáků s nedostatečnou znalostí jazyka se jedná o velmi potřebnou podporu, která umožňuje například individuální doučování slovní zásoby a obsahu z předmětů, díky čemuž se žáci mohou snadněji zapojit do výuky, rozvíjet své znalosti a dovednosti, a tím i naplňovat svůj potenciál. Novela navíc znemožňuje poskytování pedagogických intervencí asistentem pedagoga, ke kterému v praxi často dochází a jeví se jako účelné.

„Ministerstvo prezentuje návrh jako optimalizaci a zefektivnění stávajícího systému podpory. Obávám se, že důsledek návrhu bude naopak znamenat destrukci systému, který školy pracně budovaly. Z hlediska žáků s nedostatečnou znalostí jazyka bych v případě optimalizace očekávala, že MŠMT zanalyzuje statistická data o jazykové přípravě a následné podpoře žáků z § 16 a bude zkoumat, proč je tak málo žáků podpořeno výukou češtiny jako druhého jazyka a proč tolik selhávají u jednotných zkoušek. Nic takového se bohužel nestalo,“ hodnotí situaci Kristýna Titěrová.

V současné době se ve školách v celé ČR vzdělává přes 47 tisíc dětí a žáků s cizí státní příslušností, pro mnoho z nich je čeština novým jazykem a teprve se ji učí. Ve školách je také nezanedbatelné množství dětí a žáků s občanstvím ČR, pro které je čeština také druhým nebo dalším jazykem.

Navrhované změny jsou pro tyto děti a žáky diskriminační, nezohledňují totiž nejlepší zájem každého z nich.
Navíc jsou v rozporu se školským zákonem, mezinárodními úmluvami a i se strategickými dokumenty samotného ministerstva. Jedním z cílů Strategie 2030+ je totiž snižování nerovností ve vzdělávání. Navrhované změny ale povedou k jejich zvyšování.