P.A.V.E.: Jak dál s dobrovolnictvím v Evropě

| Autor: Jiří Majer | Rubrika: představujeme | Vydáno dne: 3. 4. 2012 |

Evropský rok dobrovolnictví (ERD) 2011 je sice minulostí, dobrovolníci a jejich nadšení však zůstávají. Jenže co s tím dál?
Na přípravě evropského dokumentu o dobrovolnictví P.A.V.E. se jako jediný za Českou republiku podílel Pavel Trantina. (Foto Jiří Majer)
Odpověď by se mohla skrývat v cca padesátistránkovém dokumentu nazvaném Politický program pro dobrovolnictví v Evropě (P.A.V.E.; ke stažení v angličtině zde). Je opatřen vysvětlujícím podtitulem Cesta k zajištění trvalého odkazu Evropského roku dobrovolnictví 2011. Podstatnou část z něj do češtiny přeložil a na úvodním semináři zájemcům představil Pavel Trantina, který se jako solitér za Českou republiku na přípravě zmíněného evropského dokumentu přímo podílel.

Pracovní setkání nad dokumentem P.A.V.E. se konalo v prostorách České rady dětí a mládeže. (Foto Jiří Majer)Na pracovní setkání konané 19. března t. r. v prostorách České rady dětí a mládeže (ČRDM) dorazili představitelé několika do ERD zapojených nestátních neziskových organizací a spolu s nimi přijali pozvání i vysocí úředníci dvou zainteresovaných ministerstev – MŠMT a MPSV. Účastníci semináře se zevrubně seznámili se strukturou  evropského dokumentu o dobrovolnictví P.A.V.E. a zamýšleli se i nad možnostmi jeho využití n našich podmínkách. (Foto Jiří Majer)Smyslem jejich setkání bylo otevřít věcnou diskusi nad uplatňováním návrhů v dokumentu obsažených. Seminář se uskutečnil díky podpoře ČRDM, MŠMT a Aliance dobrovolnických organizací pro ERD 2011 (EYV 2011 Alliance). Ta mimochodem začala pracovat vlastně ještě dřív, než „vypukl“ ERD – a byla to právě Aliance, která se za podpory Českého předsednictví v EU dlouhodobou prací, odváděnou od roku 2006, zasadila o to, že se ERD loni vůbec konal.

Pavel Trantina vysvětluje význam evropského dokumentu o dobrovolnictví P.A.V.E. (Foto Jiří Majer)Ale zpět k dokumentu P.A.V.E.
Jak úvodem upozornil předseda ČRDM Aleš Sedláček, v roce 2011, během ERD, vznikl na evropské úrovni soubor doporučení, jak by se mohlo či mělo dobrovolnictví v následujícím čase rozvíjet. Proč vznikl na evropské úrovni? Protože členy tvůrčí skupiny bylo na sto zástupců nadnárodních, celoevropských organizací. Názorová pluralita ohledně témat pak byla dána tím, že každá z těchto organizací „zastřešovala“ určitý zájmový proud. Předseda ČRDM Aleš Sedláček: Eurodokument P.A.V.E. obsahuje např. i apel na státní správu, aby u státních zakázek přihlížela k tomu, zda firma využívá dobrovolníky. (Foto Jiří Majer)„Když jsem se s tím dokumentem seznámil, tak první, co mě zajímalo, bylo, jestli je tam něco, na co jsme v České republice (také) sami nepřišli? A opravdu jsem něco takového objevil. Jde o apel směrem ke státní správě, aby – až bude novelizace zákona o státních zakázkách – měly přednost ty společnosti, které prokáží, že využívají dobrovolníky, a tím pádem zajistí efektivnější nakládání s těmi prostředky,“ poznamenal Aleš Sedláček.

Účastníci semináře se zevrubně seznámili se strukturou  evropského dokumentu o dobrovolnictví P.A.V.E. a zamýšleli se i nad možnostmi jeho využití n našich podmínkách. (Foto Jiří Majer)Dokument P.A.V.E. pak podle předsedy ČRDM vytváří zajímavou matici, kdy u každé cílové skupiny – instituce EU, členské státy, sociální partneři a občanská společnost – sleduje, jak se daří naplňovat vytyčené záměry, známé ostatně i z české praxe ERD: 1/ usilovat o vytvoření prostředí příznivého pro dobrovolnictví a tam, kde je třeba, řešit stávající překážky bránící dobrovolným činnostem; 2/ umožnit organizátorům dobrovolných činností, aby zlepšili kvalitu svých činností, tedy i dobrovolnických; 3) oceňovat a uznávat dobrovolné činnosti ze strany tvůrců politik, organizací občanské společnosti, veřejných institucí a odvětví formálního a neformálního vzdělávání i zaměstnavatelů; 4) zlepšit povědomí o hodnotě a významu dobrovolnictví.

Účastníci semináře se zevrubně seznámili se strukturou  evropského dokumentu o dobrovolnictví P.A.V.E. a zamýšleli se i nad možnostmi jeho využití n našich podmínkách. (Foto Jiří Majer)Podobně jako předsedu ČRDM i ředitele Odboru pro mládež MŠMT Michala Urbana potěšilo, že v evropském dokumentu našel naprostou většinu oblastí spjatých s aktivitami ERD v naší republice. „Neznamená to, že to je splněno,“ podotkl Michal Urban, „ale velkou část pokrývá to, co chceme řešit novým zákonem o dobrovolnictví – a teď je jen otázka, jak se nám co podaří prosadit a jaká bude tedy konečná podoba toho zákona. Ředitel Odboru pro mládež MŠMT Michal Urban si pročítá výtah z dokumentu P.A.V.E. (foto Jiří Majer) Nicméně velkou část bodů, které jsou tu zmíněny, chystáme,“ říká. Když Evropský rok dobrovolnictví skončil, šéf ministerského odboru pro mládež vnímal určité „přešlapování na místě“, jež podle něj nastalo po „jízdě podle jízdního řádu“ ERD. Michal Urban proto seminář k P.A.V.E. uvítal a na dokumentu samém ocenil míru jeho konkrétnosti, pro materiály evropského střihu až netypickou.

Bývalý předseda ČRDM, nyní člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Pavel Trantina – jak bylo již dříve řečeno – se jako jediný Čech prosadil do struktury pracovních skupin k P.A.V.E. „Měl jsem tu čest spolupředsedat pracovní skupině, která se zabývala právním rámcem pro dobrovolnictví,“ upřesnil. Účastníci semináře si pod jeho vedením nyní dokument postupně prošli a poté v menších skupinkách detailněji probírali možnosti naplnění jednotlivých doporučení z evropského dokumentu v českých podmínkách.

Účastníci semináře se zevrubně seznámili se strukturou  evropského dokumentu o dobrovolnictví P.A.V.E. a zamýšleli se i nad možnostmi jeho využití n našich podmínkách. (Foto Jiří Majer)První doporučení jsou adresována všem zapojeným skupinám (stakeholderům), následně evropským institucím, členským státům, sociálním partnerům a občanské společnosti jako takové. Tím je vlastně načrtnuta osnova dokumentu, neboť tyto čtyři skupiny (respektive pět, když vezmeme v potaz, že část doporučení je určena všem) ještě „lícují“ se čtyřmi výše uvedenými oblastmi, na něž se Evropský rok dobrovolnictví soustředil. Tak tedy vypadá vlastní struktura P.A.V.E., ona „matice“, o které se zprvu zmínil Aleš Sedláček.
Textový materiál v šesti sekcích rozpracovává z pohledu pracovních skupin příslušná doporučení, zasazuje je do širšího kontextu, nabízí definice i právní rámec pro dobrovolnictví – a to včetně ilustrativních příkladů z praxe jednotlivých zemí. „V tom nám hodně vyšla vstříc organizace Pro Bono, evropská síť právníků: my jsme jim zadali úkol a oni během týdne byli schopni přijít s příklady, které tu najdete,“ poznamenal Pavel Trantina.

Účastníci semináře se zevrubně seznámili se strukturou  evropského dokumentu o dobrovolnictví P.A.V.E. a zamýšleli se i nad možnostmi jeho využití n našich podmínkách. (Foto Jiří Majer)O doporučení jakého druhu se tedy nakonec jedná? Dokument P.A.V.E. skýtá podle našeho zástupce v týmu jeho tvůrců širokou škálu možností financování dobrovolnických aktivit (dobrovolnictví by např. mnělo být uznáno jako příspěvek k jednotlivým grantům). Novinkou, o níž se u nás také zatím nediskutovalo, je vytvořit evropský znalostní institut dobrovolnictví a návazné instituty národní jako místa, kde by bylo možné archivovat a dohledávat veškeré podstatnější průzkumy a statistiky týkající se dobrovolnictví. P.A.V.E. si všímá pravidel pro zapojování dobrovolníků do rozhodování organizací, uznávání jejich práv a povinností, statistického měření, citlivé otázky principů kvality i rozdělování prostředků na tuto sféru lidských činností... Pavel Trantina jako novum uvedl doporučení vytvořit a podporovat evropskou kartu dobrovolníka; nyní tu existují EURO<26 a ISIC karta – návrh zní, aby se vytvořila jejich dobrovolnická obdoba nebo spíš label (etiketa, štítek, známka) na ty stávající. Směrem k evropským institucím P.A.V.E. doporučuje mj. koordinovanější přístup na úrovni Evropské komise, Evropského parlamentu, Evropské rady a navázání na všechny evropské strategie. Účastníci semináře se zevrubně seznámili se strukturou  evropského dokumentu o dobrovolnictví P.A.V.E. a zamýšleli se i nad možnostmi jeho využití n našich podmínkách. (Foto Jiří Majer)Za poněkud kontroverzní pak označil Pavel Trantina třeba snahu přijmout společný přístup k dobrovolnické legislativě. „Problém je v tom, že zatímco v některých státech je legislativa velmi striktní a víceméně omezuje dobrovolnictví, tak třeba v severských státech nemají žádnou specifickou legislativu a poměrně silně se brání – Švédi, Britové a jiní – aby vznikalo něco společného,“ rozvedl vedoucí semináře. „Dobrovolnické organizace po té legislativě tady volají, samozřejmě ale říkají, že by se mělo zabránit jakékoliv zbytečné harmonizaci,“ dodal Pavel Trantina.

Podle jeho slov by mohl být kompletní český překlad P.A.V.E. hotov někdy v průběhu dubna. P.A.V.E. má ukázat směr, jakým se dobrovolnictví v Evropě bude – nebo alespoň může – v řadě zemí „starého kontinentu“ včetně ČR dále ubírat. Má být tedy jakýmsi ukazatelem cesty v době, kdy se o Evropském roku dobrovolnictví dá už hovořit jen v čase minulém.





ADAM.CZ (www.adam.cz.cz) - zpravodajský a informační servis sdružení dětí a mládeže
Adresa článku: http://www.adam.cz/clanek-2012040001-p-a-v-e-jak-dal-s-dobrovolnictvim-v-evrope.html

Kliknutím Vytisknout tuto stránku