Článek k tématu koronaviru | Trojrozměrný model coronaviru SARS-CoV-2 (autor: CDC/ Alissa Eckert, MS; Dan Higgins, MAM; volné dílo - https://commons.wikimedia.org)Z nejnovějších výsledků projektu National Pandemic Alarm, který realizují European National Panels a který monitoruje nálady a postoje společnosti v období pandemie koronaviru, mj. vyplývá, že obavy z koronaviru mezi Čechy a Slováky mírně opadají, ačkoliv většina z nich stále preventivně chrání sebe i své blízké.

    Ilustrační snímek (foto rottonara, Pixabay)

    Na druhé straně roste podíl respondentů, kteří se přímo či nepřímo setkali s onemocněním COVID-19, a to ve všech zemích střední Evropy. Od konce března v Česku klesá důvěra ve státní aparát a v průběhu dubna je stejný trend i na Slovensku.

    Tyto výsledky představují doplnění stávajících pěti indexů projektu (indexu paniky, indexu důvěry ve státní aparát, indexu pesimismu, indexu dopadů a míry zkušenosti), které kontinuálně zachycují vývoj společenských postojů a nálad v aktuální situaci pandemie koronaviru. Hodnoty těchto indexů jsou pravidelně aktualizovány na webové stránce www.nationalpandemicalarm.eu.

    Vládní opatření jsou vnímána v Česku i na Slovensku stejně
    Jak situaci zvládá vláda, hodnotí pozitivně zatím 61 % Čechů i Slováků. V Česku postup vlády lépe hodnotí muži, starší lidé a lidé s nižším vzděláním. Naopak na Slovensku si to, že vláda situaci zvládá, myslí častěji lidé s vysokoškolským vzděláním. „Tyto rozdíly vycházejí pravděpodobně z voličských preferencí uvedených sociodemografických skupin. Starší a méně vzdělaní podporují stávající vládní koalici v Česku, na Slovensku je situace ve struktuře koaličních voličů odlišná,“ myslí si Jan Tuček, ředitel STEM/MARK a jednatel European National Panels.

    Nejlépe Prymula, nejhůře Schillerová Nejlépe byl podle toho, jak si v současné situaci vede, z následujících osobností hodnocen náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula a jen o něco hůře ministr vnitra Jan Hamáček. Premiér Andrej Babiš skončil až na třetím místě. Lépe ho hodnotí především lidé nad 60 let. Ministr zdravotnictvím Adam Vojtěch má větší podporu u žen. Z výsledků této a předchozí otázky je vidět, že Češi primárně hodnotí úspěchy vlády z pohledu minimalizace zdravotních dopadů.

    „Pořadí na prvních místech je stejné jako před měsícem, nově byly do seznamu přidané další výrazné osobnosti – ministr Havlíček a ministryně Schillerová. Ti ovšem dopadli nejhůře. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že řešení ekonomických dopadů pandemie je zmatené, plné často neplněných slibů, stejně jako nejasných a stále se měnících pravidel, které udržují zaměstnance i firmy v permanentní nejistotě,“ uzavírá Jan Tuček.

    Češi polevují v dodržování pravidel více než Slováci Téměř tři čtvrtiny Čechů i Slováků dodržovaly a stále dodržují pravidla, která mají zamezit šíření koronaviru. Zatímco v Česku ale celých 14 % dotázaných v dodržování pravidel polevuje, na Slovensku od jejich dodržování upouští jen 6 % respondentů.

    Psychicky jsou na tom Češi a Slováci podobně
    Třetina Slováků a více než třetina Čechů ve výzkumu uvedla, že současná situace zhoršila jejich psychickou pohodu. V České republice má situace horší dopad na ženy, se zhoršenou psychickou pohodou se potýká 44 % z nich. „Na Slovensku krize dopadá po psychické stránce především na seniory. Naopak Slováky do 29 let celá situace ovlivnila pozitivně. Téměř čtvrtina jich uvádí lepší psychickou pohodu oproti době před krizí způsobenou novým koronavirem,“ uvádí Jan Tuček.

    Tři čtvrtiny Čechů a Slováků, kteří tráví v důsledku krize více času s partnerem nebo partnerkou, uvádí, že to na jejich vztah nemá žádný vliv. Na slovenské páry má více společného času mírně pozitivnější dopad než na páry české. Zajímavé je, že pozitivně hodnotí vliv společného času na vztah především slovenské ženy. V Česku rozdíl mezi muži a ženami prakticky není.

    Češi stráví pravděpodobně letošní dovolenou na chalupě
    „O tom, že by měl stát přispět občanům na dovolenou, jsou silněji přesvědčeni Slováci. S návrhem souhlasí 4 z 10 Slováků, ale jen 3 z 10 Čechů. V obou zemích plán nejvíce podporují lidé ve věku od 30 do 44 let. Možným vysvětlením nižší podpory příspěvku na dovolenou v České republice je ,fenomén českého chalupářství‘, které má historicky v Česku daleko větší základnu než na Slovensku,“ říká Jan Tuček.

    Příspěvku 10 000 Kč, resp. 400 €, by za daných podmínek využilo 59 % Čechů a 66 % Slováků. V Česku by ho využilo výrazně více lidí do 44 let. Na Slovensku není rozdíl mezi generacemi tak výrazný.

    Výzkumu uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 1350 osob z Česka a 925 osob ze Slovenska reprezentujících obecnou populaci ve věku od 15 let.


    European National Panels (www.nationalpandemicalarm.eu) představují jeden z největších výzkumných panelů v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku. Panely v jednotlivých zemích slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci. Disponují početnou skupinou 55 000 respondentů v České republice (pod hlavičkou Český národní panel), 28 000 na Slovensku (Slovenský národný panel), 25 000 v Maďarsku (Magyar Országos Panel), 21 000 v Polsku (Polski panel narodowy), a 10 000 v Bulharsku (Bulgarski nacionalen panel).


    #koronavirus