Před volbami v roce 1992 stála naše společnost na podobném rozcestí jako dnes. Rozhodovala se mezi dvěma cestami hospodářské transformace. První cesta byla rychlá a vedla přes privatizaci státních podniků bez výraznější právní regulace. Druhá cesta byla pomalejší a podmiňovala privatizaci přijetím standardních evropských zákonů v oblasti kapitálového trhu.

    V současné době stojí naše společnost na klíčovém rozcestí, jak reformovat zákonnou úpravu výstavby…

    …Deregulace v ochraně přírody dostala zákeřnou smrtící ránu i v těch nejcennějších chráněných územích, ač si toho díky složitosti příslušného paragrafu nikdo nevšiml. A pozor! Vůbec nejde o bezvýznamný pozměňovací návrh (bezvýznamného) poslance Bauera z ODS. Sám vládní návrh předpokládá, že jakmile stát, kraj nebo obec jednou v územně plánovací dokumentaci v rámci národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo jiného chráněného území vymezí zastavitelnou plochu s „prvky regulačního plánu“, pak v rámci ní budou stavební úřady povolovat stavby bez jakéhokoli závazného stanoviska či souhlasu Agentury ochrany přírody a krajiny nebo správy národního parku…

    Podstata věci je ale jinde. Jednou přijde developer i před náš dům či byt nebo za humna naší chalupy či chaty. A s novým stavebním zákonem se budeme jen smutně dívat, jak náš klid a naše prostředí postupně proměňuje v asfaltové plochy a zdi staveb všeho druhu.

    Celý článek si můžete přečíst zde:
    https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petrn-svoboda-zastaveji-vsechno-kolem-vas