Za Setona to šlo bez peněz. Dnes už ne.

| Autor: Tomáš Novotný | Rubrika: myslím si | Vydáno dne: 25. 7. 2019 |

Děkujeme, náčelníku, že jste se nás zastal, chtělo by se s jistou dávkou nadsázky reagovat na glosu Chvála Setona, kterou do sobotních Lidovek (LN 20. 7.) napsal Petr Kamberský.

Článek Tomáše Novotného, předsedy Asociace TOM, v Lidových Novinách (24. 7. )

Ale opravdoví náčelníci, předsedové a nejrůznější vůdcové a instruktoři dětských oddílů a  spolků (těch, co pracují celoročně, vedou děti tu po skautsku, tu po indiánsku, tábornicky atd) jsou podle mého mínění za slova v sobotních Lidovkách vážně rádi. Stejně tak za článek Michaely Těšínské, která solidně a obsáhle zmapovala stav naplněnosti , ba přeplněnosti dětských táborů a oddílů. O naše služby společnost stojí. Ocenit a zaplatit ty pluky vedoucích táborů a oddílů nijak zvlášť neumí.

Někdy mám totiž pocit, že jsme vedle sportu v médiích neviditelní . Táborové hry , stovky hodin dobrovolné (bezplatné, kdyby někdo nechápal, o čem mluvím!)práce na přípravě všech těch oddílových a družinových schůzek, výprav, výletů, brigád. Koho to ale zajímá? Ještě tak, když vyhoří skautská základna nebo když tábor skosí průjem. To pak jsme náhle vidět!

Za Setona to šlo bez peněz... Lidové Noviny, Tomáš Novotný (předseda Asociace TOM) Uhodil jste, pane Kamberský, hřebíček na hlavičku. Ve spolcích zoufale chybí peníze. Jedno číslo za všechny: na stovky základen, tábořišť, chalup, srubů či kluboven, co jich naše oddíly spravují, uvolňuje stát prostřednictvím MŠMT ročně něco málo přes dvacet milionů korun. Přitom doložitelné a  zmapované potřeby jsou desetinásobné.

Dvacet milionů! Tyhle peníze slouží desítkám tisíc dětí a jejich vedoucích. Jen skautů je přes 60 000, tomíků skoro 10 000, dětí v pionýrských oddílech 17 000, jsou tu mladí křesťané, táborníci, woodcrafteři, stovky dalších spolků a společků. Roky leštíme kliky na ministerstvech i v parlamentu, většinou marně. Nedávná snaha přidat do rozpočtu na investice pro naše spolky alespoň pár milionů neprošla o pět poslaneckých paží. Proč, proboha? Už nejméně dekádu se nám nedaří s tímhle požadavkem v parlamentu a školském ministerstvu prorazit. V provozních penězích je to o něco málo lepší, ale i tam je to boj o zrno. O penězích v řádu miliard či vlastní agentuře si můžeme nechat jen zdát. Po tom snad ani netoužíme. Po situaci, kdy nebudeme žmoulat čepici a budeme moci nějakou tu pětku vynaložit i na odměňování vedoucích, určitě ano. O tom posledním se spolkům dětí a mladých lidí totiž může jen zdát.

Jistě, naše činnost je z podstaty dobrovolnická a je to tak v pořádku. Nikdo nepomýšlí na trvalý plat za oddílovou práci s dětmi. Současný nedostatek financí kombinovaný se striktními , složitými a stále vylepšovanými pravidly však neumožní, abychom se alespoň přiblížili prostředí sportovnímu. Proč neumožnit, aby si vedoucí alespoň tábor, kde 15 dní pečují o dítka ve dne v noci, nemuseli hradit ze svých peněz? Proč nenajít peníze na občasnou odměnu výborným šéfům oddílů, kteří svou prací mezi dětmi doslova žijí, a to na úkor rodin, svého pohodlí a materiálního blaha?
Námět pro poslance, ministry školství, vládu…Po kolikáté už.


ADAM.CZ (www.adam.cz.cz) - zpravodajský a informační servis sdružení dětí a mládeže
Adresa článku: http://www.adam.cz/clanek-2019070073-za-setona-to-slo-bez-penez-dnes-uz-ne.html

Kliknutím Vytisknout tuto stránku